StrayTrack: Ústředí českého downtempa

Dlouho jsem zvažoval, zda tento hudební příspěvek nezařadit do vychlazené krabice (rubrika ChilledBox), která se komplexněji věnuje staronovým záležitostem ze světa downtempa. Nakonec jsem se rozhodl vypíchnout jeden jediný track, který už v tak citově založeném a sofistikovaně pojmenovaném albu Stínítko způsobujeme asi největší emocionální ataku ve sluchovém ústrojí posluchače. Není náhoda, že Jan Boroš se svým projektem Čáry života za tento hudební počin obdrželi cenu české hudební kritiky Apollo 2018.
Pomalé a smutné písně o lásce – takhle o debutové desce svého projektu Čáry života mluví sám Jan Boroš. Stínítko je ale i něco víc. Boroš dokázal přesně vystihnout náladu generace, která má zdánlivě neomezené možnosti, ve skutečnosti je ale uzavřená v šedivém světě nestálých zaměstnání, krátkodobých pronájmů a náhodných vztahů. Dělá to navíc hodně unikátním jazykem. Jeho charakteristický způsob zpěvu dokáže inspirovat, vytrhnout z letargie, je nezaměnitelný a leckoho dokáže i pobouřit. Kdy naposledy vzbudila písničková deska tolik emocí? Když k tomu připočteme zpočátku nenápadnou, ale mnohovrstevnatou a propracovanou lo-fi produkci, máme před sebou desku, která svým sebevědomím, jasnou vizí i specifičností zvuku letos neměla konkurenci,“ píše ve svém zdůvodnění rozhodnutí poroty jeden z jejích členů, hudební publicista Jiří Špičák.
My se s tímto tvrzením naprosto ztotožňujeme a navíc dodáváme, že vše již řečené podtrhává závěrečný track Central. Chill Of The Moment v minutě 3:56!